Diné bizaad
Kinavaho
Na-Dené (Athabaskan, Southern)
Pia hujulikana kama: Navajo, Diné, Dine
Kinavajo ni lugha ya kiasili inayozungumzwa zaidi nchini Marekani, mashuhuri kwa matumizi yake kama msimbo usioweza kuvunjwa katika Vita vya Pili vya Dunia.
Inakozungumzwa
Maneno 20 ya msingi katika Kinavaho
Maji
tó
/tóː/
Moto
kǫʼ
/kõːʔ/
Jua
jóhonaaʼéí
/dʒóhonɑːʔéːí/
Mwezi
tłʼéhonaaʼéí
/tɬʼéhonɑːʔéːí/
Mama
shimá
/ʃimáː/
Baba
shizhéʼé
/ʃiʒéːʔéː/
Kula
yishą́
/jiʃã́ː/
Kunywa
yishdlą́
/jiʃtɬã́ː/
Upendo
ayóóʼánóshní
/ɑjóːʔɑ́nóʃníː/
Moyo
ajéí
/ɑdʒéːí/
Mti
tsin
/t͡sin/
Nyumba
hooghan
/hoːɣɑn/
Mbwa
łééchąąʼí
/ɬéːtʃãːʔí/
Paka
mósí
/mósí/
Mkono
álaʼ
/ʔálaʔ/
Jicho
anááʼ
/ʔanáːʔ/
Habari
yáʼátʼééh
/jɑ́ːʔɑ́tʼéːh/
Asante
ahéheeʼ
/ɑhéːheːʔ/
Moja
tʼááłáʼí
/tʼɑ́ːɬɑ́ːʔí/
Nzuri
yáʼátʼééh
/jɑ́ːʔɑ́tʼéːh/
Vyanzo
Ulinganishaji wa maneno
Imelinganishwa na lugha za Na-Dené (Athabaskan, Southern) zinazohusiana
| Maana | Kinavaho | Kiapache cha Magharibi | Kiarapaho | Kikiowa | Kiharyanvi | Kidogri | Kisuriani cha kale |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Maji | tó /tóː/ | tu /tu/ | nec /netʃ/ | ko̱: /kɔ̃ː/ | पाणी /paːɳiː/ | पाणी /paːɳiː/ | ܡܝܐ /majjaː/ |
| Moto | kǫʼ /kõːʔ/ | kǫʼ /kṍʔ/ | héétee' /héːteːʔ/ | phi̱ /pʰĩ/ | आग /aːɡ/ | अग्ग /aɡː/ | ܢܘܪܐ /nuːraː/ |
| Jua | jóhonaaʼéí /dʒóhonɑːʔéːí/ | shándaʼá /ʃándaːʔá/ | hiʼíísh /hiʔíːʃ/ | phî: /pʰîː/ | सूरज /suːɾədʒ/ | सूरज /suːraj/ | ܫܡܫܐ /ʃemʃaː/ |
| Mwezi | tłʼéhonaaʼéí /tɬʼéhonɑːʔéːí/ | tłʼéʼsanaaʼái /tɬʔeʔsanaːʔai/ | biikóusis /biːkóusis/ | phé: /pʰéː/ | चांद /tʃãːd/ | चन्न /tʃanː/ | ܣܗܪܐ /sahraː/ |
| Mama | shimá /ʃimáː/ | shimá /ʃima/ | neinó /neinó/ | gì: /ɡìː/ | माई /maːiː/ | मां /mãː/ | ܐܡܐ /ʔemmaː/ |
| Baba | shizhéʼé /ʃiʒéːʔéː/ | shitaa /ʃitaː/ | neisónoo /neisónoː/ | gò: /ɡòː/ | बापू /baːpuː/ | बापू /baːpuː/ | ܐܒܐ /ʔabbaː/ |
| Kula | yishą́ /jiʃã́ː/ | yiyąʼ /jijãʔ/ | betébí /betébí/ | gè: /ɡèː/ | खाणा /kʰaːɳaː/ | खाना /kʰaːnaː/ | ܐܟܠ /ʔeχal/ |
| Kunywa | yishdlą́ /jiʃtɬã́ː/ | yidlą /jidlãˀ/ | bénee /bénéː/ | kʰò: /kʰòː/ | पीणा /piːɳaː/ | पीना /piːnaː/ | ܐܫܬܝ /ʔeʃtiː/ |
| Upendo | ayóóʼánóshní /ɑjóːʔɑ́nóʃníː/ | ayóigóʼíí /ʔajoiɣoʔiː/ | héétébí /héːtébí/ | gàum /ɡàum/ | मोहब्बत /mohabːət/ | प्यार /pjaːr/ | ܚܘܒܐ /ħubbaː/ |
| Moyo | ajéí /ɑdʒéːí/ | bíjéí /bidʒeː/ | betéé /betéː/ | á:de /áːde/ | दिल /dɪl/ | दिल /dil/ | ܠܒܐ /lebbaː/ |
| Mti | tsin /t͡sin/ | tsin /tsin/ | hooxéí /hoːxéí/ | á:du /áːdu/ | पेड़ /peːɽ/ | रुक्ख /rukːʰ/ | ܐܝܠܢܐ /ʔiːlaːnaː/ |
| Nyumba | hooghan /hoːɣɑn/ | kį /kĩ/ | biito /biːto/ | tóu: /tóuː/ | घर /ɡʱəɾ/ | घर /ɡʱər/ | ܒܝܬܐ /bajθaː/ |
| Mbwa | łééchąąʼí /ɬéːtʃãːʔí/ | łį́į́ʼ /ɬĩːʔ/ | héʼ /héʔ/ | tsê: /tsêː/ | कुत्ता /kutːaː/ | कुत्ता /kuttaː/ | ܟܠܒܐ /kalbaː/ |
| Paka | mósí /mósí/ | mósí /mosi/ | cécee /tʃétʃéː/ | mò:sò /mòːsò/ | बिल्ली /bɪlːiː/ | बिल्ली /bilːiː/ | ܫܘܢܪܐ /ʃunnaːraː/ |
| Mkono | álaʼ /ʔálaʔ/ | shílaʼ /ʃilaʔ/ | hooxóʼ /hoːxóʔ/ | mò:tʼɔ̄ /mòːtʼɔ̄/ | हाथ /haːtʰ/ | हत्थ /hattʰ/ | ܐܝܕܐ /ʔiːðaː/ |
| Jicho | anááʼ /ʔanáːʔ/ | nadáá /nadaː/ | hisí /hisí/ | tô: /tôː/ | आख /aːkʰ/ | अक्ख /akːʰ/ | ܥܝܢܐ /ʕajnaː/ |
| Habari | yáʼátʼééh /jɑ́ːʔɑ́tʼéːh/ | dahgotʼe /dahɡotʔe/ | héébe /héːbe/ | hâ:tô: /hâːtôː/ | राम राम /ɾaːm ɾaːm/ | नमस्कार /nəməskaːr/ | ܫܠܡܐ /ʃlaːmaː/ |
| Asante | ahéheeʼ /ɑhéːheːʔ/ | ahéheʼe /ʔaheːheʔe/ | hohóu /hohóu/ | gàu /ɡàu/ | धन्यवाद /dʱənjəbaːd/ | धन्यवाद /dʱənjəbaːd/ | ܫܘܒܚܐ /ʃubħaː/ |
| Moja | tʼááłáʼí /tʼɑ́ːɬɑ́ːʔí/ | dááłeʼ /daːɬeʔ/ | ceeséeʼ /tʃeːséːʔ/ | páun /páun/ | एक /eːk/ | इक /ik/ | ܚܕ /ħað/ |
| Nzuri | yáʼátʼééh /jɑ́ːʔɑ́tʼéːh/ | nzhǫǫ /nʒõː/ | hetééʼ /hetéːʔ/ | hôn /hôn/ | चोखा /tʃoːkʰaː/ | चन्गा /tʃəŋɡaː/ | ܛܒܐ /tˤaːβaː/ |
Ulinganishaji wa mpangilio wa maneno
Linganisha na lugha kuu za dunia
Sehemu ya LangMap — mradi wa kuonyesha lugha kwa picha. Huu ni muhtasari tuli unaoweza kutambaliwa; ramani shirikishi hutoa sauti ya matamshi, vichujio, na mwonekano wa dunia.