Ndee bizaa
Kiapache cha Magharibi
Na-Dené (Athabaskan, kusini)
Kiapache cha Magharibi ni mojawapo ya lugha kubwa zaidi za Kiathabaskan, ya karibu na Kinavajo. Lina mfumo wa toni mgumu unaowekwa alama za mkazo, na konsonanti zinazojumuisha fricative ya pembeni ɬ na konsonanti za ejective.
Inakozungumzwa
Maneno 31 ya msingi katika Kiapache cha Magharibi
Maji
tu
/tu/
Moto
kǫʼ
/kṍʔ/
Jua
shándaʼá
/ʃándaːʔá/
Mwezi
tłʼéʼsanaaʼái
/tɬʔeʔsanaːʔai/
Nyota
sǫʼs
/sṍːs/
Mama
shimá
/ʃima/
Baba
shitaa
/ʃitaː/
Mimi
shí
/ʃí/
Wewe
ni
/ní/
Jina
-zhiʼ
/ʒìʔ/
Jicho
nadáá
/nadaː/
Mkono
shílaʼ
/ʃilaʔ/
Moyo
bíjéí
/bidʒeː/
Upendo
ayóigóʼíí
/ʔajoiɣoʔiː/
Mti
tsin
/tsin/
Nyumba
kį
/kĩ/
Mbwa
łį́į́ʼ
/ɬĩːʔ/
Paka
mósí
/mosi/
Kula
yiyąʼ
/jijãʔ/
Kunywa
yidlą
/jidlãˀ/
Moja
dááłeʼ
/daːɬeʔ/
Mbili
naaki
/naːki/
Habari
dahgotʼe
/dahɡotʔe/
Asante
ahéheʼe
/ʔaheːheʔe/
Nzuri
nzhǫǫ
/nʒõː/
Ulinganishaji wa maneno
Imelinganishwa na lugha za Na-Dené (Athabaskan, Southern) zinazohusiana
| Maana | Kiapache cha Magharibi | Kinavaho | Kichipewyan | Kihupa | Kikoyukon | Kiarapaho | Kicarrier |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Maji | tu /tu/ | tó /tóː/ | tu /tu/ | xaŋ /xɑŋ/ | too /toː/ | nec /netʃ/ | tu /tu/ |
| Moto | kǫʼ /kṍʔ/ | kǫʼ /kõːʔ/ | kʼón /kʼón/ | xoŋ’ /xoŋʔ/ | konh /konh/ | héétee' /héːteːʔ/ | kwen /kʷen/ |
| Jua | shándaʼá /ʃándaːʔá/ | jóhonaaʼéí /dʒóhonɑːʔéːí/ | sa /sa/ | hwa /hwa/ | so /so/ | hiʼíísh /hiʔíːʃ/ | sa /sa/ |
| Mwezi | tłʼéʼsanaaʼái /tɬʔeʔsanaːʔai/ | tłʼéhonaaʼéí /tɬʼéhonɑːʔéːí/ | hadelyi /haðeli/ | hwa-ʼaŋʼ /hwaʔɑŋʔ/ | oolts'enh /ooltsʼenh/ | biikóusis /biːkóusis/ | sa-tlhaeh /sa tɬaeh/ |
| Nyota | sǫʼs /sṍːs/ | sǫʼ /sṍʔ/ | thën /θən/ | sʼeʔ /sʼeʔ/ | so /sɔ/ | ho3o' /hoθoːʔ/ | sun /sən/ |
| Mama | shimá /ʃima/ | shimá /ʃimáː/ | ená /ena/ | -an’ /-anʔ/ | enaa /enaː/ | neinó /neinó/ | oo /oː/ |
| Baba | shitaa /ʃitaː/ | shizhéʼé /ʃiʒéːʔéː/ | etá /eta/ | -ta’ /-taʔ/ | etaa /etaː/ | neisónoo /neisónoː/ | abe /abe/ |
| Mimi | shí /ʃí/ | shí /ʃí/ | si /si/ | whe /hʷe/ | see /siː/ | nenee' /nɛnɛːʔ/ | si /si/ |
| Wewe | ni /ní/ | ni /ni/ | nen /nɛn/ | niŋ /nɪŋ/ | nee /niː/ | nénen /nénɛn/ | nen /nen/ |
| Jina | -zhiʼ /ʒìʔ/ | -zhiʼ /ʒìʔ/ | -zí /zí/ | -ooziʔ /oːzɪʔ/ | -zaakkʼeʼ /zàːkʼeʔ/ | -íisi' /íːsiʔ/ | uzi /uzi/ |
| Jicho | nadáá /nadaː/ | anááʼ /ʔanáːʔ/ | índa /inda/ | -na:ʼ /-nɑːʔ/ | nełtonh /neɬtonh/ | hisí /hisí/ | ʼunaq /ʔunaq/ |
| Mkono | shílaʼ /ʃilaʔ/ | álaʼ /ʔálaʔ/ | ela /ela/ | -laʼ /-laʔ/ | ela /ela/ | hooxóʼ /hoːxóʔ/ | la /la/ |
| Moyo | bíjéí /bidʒeː/ | ajéí /ɑdʒéːí/ | eθey /eθej/ | -piŋ /-piŋ/ | -dzaaya' /tsæːjəʔ/ | betéé /betéː/ | ʼunjid /ʔundʒid/ |
| Upendo | ayóigóʼíí /ʔajoiɣoʔiː/ | ayóóʼánóshní /ɑjóːʔɑ́nóʃníː/ | hı́́la /hila/ | na-wh-ʼisht’e’n /nɑwʔɪʃtʼɛʔn/ | k'oonejee /kʼooneʒeː/ | héétébí /héːtébí/ | sjut /sdʒut/ |
| Mti | tsin /tsin/ | tsin /tsin/ | tθʼen /tθʼen/ | kin /kɪn/ | k'eyh /kʼejh/ | hooxéí /hoːxéí/ | dechen /detʃen/ |
| Nyumba | kį /kĩ/ | hooghan /hoːɣɑn/ | kǫ́é /kɔ̃e/ | xontah /xontɑh/ | kkun /kːun/ | biito /biːto/ | yoh /joh/ |
| Mbwa | łį́į́ʼ /ɬĩːʔ/ | łééchąąʼí /ɬéːtʃãːʔí/ | łı́ /ɬi/ | ɬi:n /ɬiːn/ | łeek /ɬeːk/ | héʼ /héʔ/ | łi /ɬi/ |
| Paka | mósí /mosi/ | mósí /mósí/ | nábaye /nabaje/ | — /—/ | dotonh /dotonh/ | cécee /tʃétʃéː/ | gus /ɡus/ |
| Kula | yiyąʼ /jijãʔ/ | yishą́ /jiʃã́ː/ | ɂıłtsu /ʔiɬtsu/ | na-ya:n /nɑjɑːn/ | ghen /ɣen/ | betébí /betébí/ | ʼoonjuh /ʔoːndʒuh/ |
| Kunywa | yidlą /jidlãˀ/ | yishdlą́ /jiʃtɬã́ː/ | ɂıdla /ʔidla/ | na-ʼa:n /nɑʔɑːn/ | don /don/ | bénee /bénéː/ | dunjuh /dundʒuh/ |
| Moja | dááłeʼ /daːɬeʔ/ | tʼááłáʼí /tʼɑ́ːɬɑ́ːʔí/ | ɂıłąɣe /ʔiɬɔ̃ɣe/ | ɬaʼ /ɬaʔ/ | łeek'eyh /ɬeːkʼejh/ | ceeséeʼ /tʃeːséːʔ/ | ʼulhah /ʔuɬah/ |
| Mbili | naaki /naːki/ | naaki /nɑːkɪ/ | nàke /naɡe/ | nahx /naːx/ | netaakkʼa /netàːkʼʌ/ | niis /niːs/ | nanki /nanki/ |
| Habari | dahgotʼe /dahɡotʔe/ | yáʼátʼééh /jɑ́ːʔɑ́tʼéːh/ | edlanetʼè /eðlanetʼe/ | ts’ehdiya’ /tsʼɛhdɪjaʔ/ | enaa basee' /enaː baseːʔ/ | héébe /héːbe/ | ʼahdoozaee /ʔahdoːzaː/ |
| Asante | ahéheʼe /ʔaheːheʔe/ | ahéheeʼ /ɑhéːheːʔ/ | mahsi cho /mahsi tʃo/ | na:nehs-ʼe:n /nɑːnɛhsʔɛːn/ | baasee' /baːseːʔ/ | hohóu /hohóu/ | snachailya /snatʃailja/ |
| Nzuri | nzhǫǫ /nʒõː/ | yáʼátʼééh /jɑ́ːʔɑ́tʼéːh/ | nezų /nezũ/ | niwhoŋ /nɪwhoŋ/ | nezoonh /nezoːnh/ | hetééʼ /hetéːʔ/ | nezuʼ /nezuʔ/ |
Sehemu ya LangMap — mradi wa kuonyesha lugha kwa picha. Huu ni muhtasari tuli unaoweza kutambaliwa; ramani shirikishi hutoa sauti ya matamshi, vichujio, na mwonekano wa dunia.