Juǀ'hoansi
Kijuhoan
Familia ya Kx'a (Ju)
Juǀ'hoan ni lugha ya Kx'a ya watu wa San (Bushman) wa Kalahari, maarufu kwa kuwa na mojawapo ya orodha kubwa zaidi za fonimu duniani — aina 4 za milio ya kubonyeza (clicks) (ya meno ǀ, ya ufizi ǃ, ya kando ǁ, ya kaakaa gumu ǂ) zikiunganishwa na viandamizi 17 hivyo kutoa karibu konsonanti 50 za mibonyezo. Vokali hubeba toni, unazali, upumzi, na ufaringi (pharyngealization).
Inakozungumzwa
Maneno 31 ya msingi katika Kijuhoan
Maji
gǃú
/ᶢǃú/
Moto
dahm
/dã̀m/
Jua
ǃhúí
/ᵑǃʰúí/
Mwezi
nǁháí
/ᵑǁʰáí/
Nyota
ǀqhùbi
/ǀqʰùbí/
Mama
taqe
/tàʔè/
Baba
ba
/bà/
Mimi
mi
/mí/
Wewe
a
/à/
Jina
ǀ'hòà
/ǀʼhòà/
Jicho
ǃʼàqè
/ᶢǃʼàʔè/
Mkono
ǃʼau
/ǃʼau/
Moyo
ǂʼàn
/ǂʼàn/
Upendo
ǀʼán
/ǀʼán/
Mti
ǃaìh
/ǃaìh/
Nyumba
tjù
/tʃù/
Mbwa
ǂhòã
/ᵑǂʰòã/
Paka
ǃhòè
/ᵑǃʰòè/
Kula
ǃʼám
/ǃʼám/
Kunywa
kxʼáí
/kxʼái/
Moja
nǀèʼè
/ᵑǀèʼè/
Mbili
tsàn
/tsã̀/
Habari
mí kúrùwà
/mí kúrùwà/
Asante
mí ǁʼàmà
/mí ǁʼàmà/
Nzuri
ǀʼàn
/ǀʼàn/
Vyanzo
- Dickens, Patrick J. (1994) English-Juǀ'hoan Juǀ'hoan-English Dictionary. Rüdiger Köppe Verlag, Köln.
- Snyman, Jan W. (1970) An Introduction to the !Xũ (!Kung) Language. A. A. Balkema, Cape Town.
- Miller, Amanda (2011) The Representation of Clicks. In The Blackwell Companion to Phonology.
- Glottolog: Juǀ'hoan
Ulinganishaji wa maneno
Imelinganishwa na lugha za Kx'a (Ju) zinazohusiana
| Maana | Kijuhoan | Kitaa | Kilakota | Kikorana | Kipirahã | Kidakota | Kikiowa |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Maji | gǃú /ᶢǃú/ | ǃqhàa /ǃqʰaː/ | mní /mní/ | ǁammi /ǁamːi/ | piigi /piiɡi/ | mní /mní/ | tóñ /tʰṍ/ |
| Moto | dahm /dã̀m/ | ǀʼàã /ǀʼãː/ | pȟéta /pˣéta/ | ǀaeb /ǀʔaeb/ | hoa /hoa/ | phéta /pʰéta/ | phi̱ /pʰĩ/ |
| Jua | ǃhúí /ᵑǃʰúí/ | ǁʼân /ǁʼã/ | wí /wí/ | sores /sores/ | hisi /hisi/ | aŋpétuwí /aŋpétuwí/ | phî: /pʰîː/ |
| Mwezi | nǁháí /ᵑǁʰáí/ | ǃqhàn /ǃqʰã/ | haŋhépi wí /haŋhépi wí/ | ǁkhab /ǁkʰab/ | kapiigaísao /kapiiɡaísao/ | haŋyétuwí /haŋjétuwí/ | phé: /pʰéː/ |
| Nyota | ǀqhùbi /ǀqʰùbí/ | ǃqʰái /ǃqʰái/ | wičháȟpi /witʃʰaχpi/ | ǀgami /ǀʔami/ | apapaí /àpàpàí/ | wičaȟpi /witʃaχpi/ | t'ǫ́ǫ̀y /tʼṍːj/ |
| Mama | taqe /tàʔè/ | qáe /qae/ | iná /iná/ | ʔẽs /ʔẽs/ | ʔaaí /ʔaaí/ | iná /iná/ | tsitda /tsitda/ |
| Baba | ba /bà/ | a̰a /a̰a/ | até /até/ | ǁnaob /ǁnaob/ | baíxi /baíʃi/ | até /até/ | gò: /ɡòː/ |
| Mimi | mi /mí/ | ń /ŋ̩/ | miyé /mijé/ | tita /titá/ | ti /tì/ | miyé /mijé/ | nɔ́ɔ /nɔ́ː/ |
| Wewe | a /à/ | a /aː/ | niyé /nijé/ | sats /sats/ | gíxai /ɡíʔàì/ | niyé /nijé/ | ám /ám/ |
| Jina | ǀ'hòà /ǀʼhòà/ | ǀqʼûle /ǀʛûle/ | čhažé /tʃʰaʒé/ | ǀons /ǀons/ | íga /ígà/ | čažé /tʃaʒé/ | k'ɔ́gyà /kʼɔ̃́ɡjà/ |
| Jicho | ǃʼàqè /ᶢǃʼàʔè/ | ǃʼûĩ /ǃʼũĩ/ | ištá /iʃtá/ | mũb /mũb/ | ʔai /ʔai/ | ištá /iʃtá/ | tô: /tôː/ |
| Mkono | ǃʼau /ǃʼau/ | ǀkxʼàa /ǀkxʼaː/ | napé /napé/ | ǃumma /ǃumːa/ | piíʔai /piíʔai/ | napé /naˈpe/ | mò:tʼɔ̄ /mòːtʼɔ̄/ |
| Moyo | ǂʼàn /ǂʼàn/ | ǀqʼàn /ǀqʼã/ | čhaŋté /tʃʰaŋté/ | ǂaob /ǂaob/ | aoʔaago /aoʔaaɡo/ | čhaŋté /tʃʰaŋté/ | á:de /áːde/ |
| Upendo | ǀʼán /ǀʼán/ | — /—/ | thečhíȟila /tʰetʃʰíxila/ | ǀnam /ǀnam/ | gí /ɡí/ | thečhíȟida /tʰetʃʰíχida/ | gàum /ɡàum/ |
| Mti | ǃaìh /ǃaìh/ | ʼʘnàje /ʔʘnaje/ | čháŋ /tʃʰáŋ/ | hais /haìs/ | hoí /hoí/ | čháŋ /tʃʰáŋ/ | á:du /áːdu/ |
| Nyumba | tjù /tʃù/ | — /—/ | thípi /tʰípi/ | oms /oms/ | kaiʔii /kaiʔii/ | thípi /tʰípi/ | tóu: /tóuː/ |
| Mbwa | ǂhòã /ᵑǂʰòã/ | ǂqhài /ǂqʰai/ | šúŋka /ʃúŋka/ | arib /arib/ | kobaí /kobaí/ | šúŋka /ʃúŋka/ | tsê: /tsêː/ |
| Paka | ǃhòè /ᵑǃʰòè/ | — /—/ | igmúŋke /iɡmúŋke/ | — /—/ | xowí /ʃowí/ | igmúŋ /iɡmúŋ/ | mò:sò /mòːsò/ |
| Kula | ǃʼám /ǃʼám/ | ʼâã /ʔãː/ | yúta /júta/ | ǂʼũ /ǂʼũ/ | ʔaʔaí /ʔaʔaí/ | yúta /júta/ | gè: /ɡèː/ |
| Kunywa | kxʼáí /kxʼái/ | kxʼāhã /kxʼaːhã/ | yatkáŋ /jatkáŋ/ | xʼā /xʼaː/ | gao /ɡao/ | yatkáŋ /jatkáŋ/ | kʰò: /kʰòː/ |
| Moja | nǀèʼè /ᵑǀèʼè/ | ǂʼûã /ǂʼũã/ | waŋží /waŋʒí/ | ǀui /ǀui/ | hói /hói/ | waŋžidaŋ /waŋʒidaŋ/ | páun /páun/ |
| Mbili | tsàn /tsã̀/ | ǂnûm /ǂûm/ | núŋpa /nṹpa/ | ǀgam /ǀʔam/ | hoí /hòí/ | nųpa /nũpa/ | yíí /jíː/ |
| Habari | mí kúrùwà /mí kúrùwà/ | — /—/ | háu /háu/ | — /—/ | gaíhií /ɡaíhií/ | háu /háu/ | hâ:tô: /hâːtôː/ |
| Asante | mí ǁʼàmà /mí ǁʼàmà/ | — /—/ | philámayaye /pʰilámajaje/ | — /—/ | kapiíhií /kapiíhií/ | pidámayaye /pidámajaje/ | gàu /ɡàu/ |
| Nzuri | ǀʼàn /ǀʼàn/ | — /—/ | wašté /waʃté/ | ǃãĩ /ǃãĩ/ | aoʔaago /aoʔaaɡo/ | wašté /waʃté/ | hôn /hôn/ |
Sehemu ya LangMap — mradi wa kuonyesha lugha kwa picha. Huu ni muhtasari tuli unaoweza kutambaliwa; ramani shirikishi hutoa sauti ya matamshi, vichujio, na mwonekano wa dunia.