𐓏𐓘𐓻𐓘𐓻𐓟 𐒻𐓟
Kiosage
Siouan (Dhegihan)
Dhegihan Siouan language closely related to Kansa, Quapaw, and Omaha-Ponca. Uniquely among Indigenous North American languages, Osage uses its own purpose-built alphabet (the Osage script, 𐓏𐓘𐓻𐓘𐓻𐓟) created by Herman Mongrain Lookout in 2006 and officially adopted by the Osage Nation in 2014.
Inakozungumzwa
Maneno 20 ya msingi katika Kiosage
Maji
ni
/ni/
Moto
péje
/péʒe/
Jua
mį́
/mĩ́/
Mwezi
mį́ hǫ́bre
/mĩ́ hṍbɾe/
Mama
iną́
/inã́/
Baba
indáce
/indátse/
Kula
ðatʰé
/ðatʰé/
Kunywa
iðátʰǫ
/iðátʰũ/
Upendo
ðakʰíðe
/ðakʰíðe/
Moyo
náⁿʒe
/nãʒe/
Mti
žą́
/ʒã́/
Nyumba
cí
/tsí/
Mbwa
šǫ́ke
/ʃṍke/
Paka
įgðǫíka
/ĩɡðũíka/
Mkono
nǫbé
/nũbé/
Jicho
ištá
/ɪʃtá/
Habari
Háwe
/háwe/
Asante
Wíbthaxube
/wíbθaxube/
Moja
wį́xci
/wĩ́xtsi/
Nzuri
ðą́
/ðã́/
Vyanzo
- Quintero, Carolyn (2004) Osage Grammar. University of Nebraska Press.
- Quintero, Carolyn (2009) Osage Dictionary. University of Oklahoma Press.
- LaFlesche, Francis (1932) A Dictionary of the Osage Language. Smithsonian BAE Bulletin 109.
- Glottolog: Osage
Ulinganishaji wa maneno
Imelinganishwa na lugha za Siouan (Dhegihan) zinazohusiana
| Maana | Kiosage | Kilakota | Kidakota | Kiingush | Kichechen | Kiarapaho | Kibats |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Maji | ni /ni/ | mní /mní/ | mní /mní/ | хий /xij/ | хи /xi/ | nec /netʃ/ | ხი /xi/ |
| Moto | péje /péʒe/ | pȟéta /pˣéta/ | phéta /pʰéta/ | цӏе /tsʼe/ | цӏе /tsʼe/ | héétee' /héːteːʔ/ | ცʼე /tsʼe/ |
| Jua | mį́ /mĩ́/ | wí /wí/ | aŋpétuwí /aŋpétuwí/ | малх /malx/ | малх /malx/ | hiʼíísh /hiʔíːʃ/ | მაცხ /matsx/ |
| Mwezi | mį́ hǫ́bre /mĩ́ hṍbɾe/ | haŋhépi wí /haŋhépi wí/ | haŋyétuwí /haŋjétuwí/ | бутт /butː/ | бутт /butː/ | biikóusis /biːkóusis/ | ბუცʼ /butsʼ/ |
| Mama | iną́ /inã́/ | iná /iná/ | iná /iná/ | наьна /næna/ | нана /nana/ | neinó /neinó/ | ნანა /nana/ |
| Baba | indáce /indátse/ | até /até/ | até /até/ | да /da/ | да /da/ | neisónoo /neisónoː/ | დადა /dada/ |
| Kula | ðatʰé /ðatʰé/ | yúta /júta/ | yúta /júta/ | даа /daː/ | даа /daː/ | betébí /betébí/ | ჲაა /jaː/ |
| Kunywa | iðátʰǫ /iðátʰũ/ | yatkáŋ /jatkáŋ/ | yatkáŋ /jatkáŋ/ | мала /mala/ | мала /mala/ | bénee /bénéː/ | მალარ /malar/ |
| Upendo | ðakʰíðe /ðakʰíðe/ | thečhíȟila /tʰetʃʰíxila/ | thečhíȟida /tʰetʃʰíχida/ | безам /bezam/ | безам /bezam/ | héétébí /héːtébí/ | დაკარ /dakar/ |
| Moyo | náⁿʒe /nãʒe/ | čhaŋté /tʃʰaŋté/ | čhaŋté /tʃʰaŋté/ | дог /doɡ/ | дог /doɡ/ | betéé /betéː/ | კარტʼ /kʼartʼ/ |
| Mti | žą́ /ʒã́/ | čháŋ /tʃʰáŋ/ | čháŋ /tʃʰáŋ/ | га /ɡa/ | дитт /ditː/ | hooxéí /hoːxéí/ | დაჴ /daq/ |
| Nyumba | cí /tsí/ | thípi /tʰípi/ | thípi /tʰípi/ | цӏа /tsʼa/ | цӏа /tsʼa/ | biito /biːto/ | ცʼა /tsʼa/ |
| Mbwa | šǫ́ke /ʃṍke/ | šúŋka /ʃúŋka/ | šúŋka /ʃúŋka/ | жӏали /ʒˤali/ | жӏала /ʒˤala/ | héʼ /héʔ/ | ფჰუ /pʰu/ |
| Paka | įgðǫíka /ĩɡðũíka/ | igmúŋke /iɡmúŋke/ | igmúŋ /iɡmúŋ/ | циск /tsisk/ | цициг /tsitsiɡ/ | cécee /tʃétʃéː/ | ციცა /tsitsa/ |
| Mkono | nǫbé /nũbé/ | napé /napé/ | napé /napé/ | куьг /kyɡ/ | куьг /kyɡ/ | hooxóʼ /hoːxóʔ/ | კʼუჲ /kʼuj/ |
| Jicho | ištá /ɪʃtá/ | ištá /iʃtá/ | ištá /iʃtá/ | бӏаьрг /bˤæɾɡ/ | бӏаьрг /bˤæɾɡ/ | hisí /hisí/ | ბარკʼ /barkʼ/ |
| Habari | Háwe /háwe/ | háu /háu/ | háu /háu/ | моаршал /moaɾʃal/ | маршалла /maɾʃalːa/ | héébe /héːbe/ | ვუჲ /vuj/ |
| Asante | Wíbthaxube /wíbθaxube/ | philámayaye /pʰilámajaje/ | pidámayaye /pidámajaje/ | баркал /baɾkal/ | баркалла /baɾkalːa/ | hohóu /hohóu/ | მადლობელ ვალ /madlobel val/ |
| Moja | wį́xci /wĩ́xtsi/ | waŋží /waŋʒí/ | waŋžidaŋ /waŋʒidaŋ/ | цаӀ /tsaʔ/ | цхьа /t͡sʜa/ | ceeséeʼ /tʃeːséːʔ/ | ცхʼა /tsʰa/ |
| Nzuri | ðą́ /ðã́/ | wašté /waʃté/ | wašté /waʃté/ | дика /dika/ | дика /dika/ | hetééʼ /hetéːʔ/ | დიკʼა /dikʼa/ |
Sehemu ya LangMap — mradi wa kuonyesha lugha kwa picha. Huu ni muhtasari tuli unaoweza kutambaliwa; ramani shirikishi hutoa sauti ya matamshi, vichujio, na mwonekano wa dunia.