Нохчийн мотт
Kichechen
Caucasus Kaskazini-Mashariki (Nakh)
Kichechen ni lugha kubwa zaidi katika familia ya Kaskazini-mashariki ya Kaukasia (tawi la Nakh). Lina mfumo mgumu sana wa konsonanti zikiwemo ejective, pharyngeal, na za kufunga glota, pamoja na mfumo wa kipekee wa hali (cases) wenye hadi hali nane.
Inakozungumzwa
Maneno 31 ya msingi katika Kichechen
Maji
хи
/xi/
Moto
цӏе
/tsʼe/
Jua
малх
/malx/
Mwezi
бутт
/butː/
Nyota
седа
/seda/
Mama
нана
/nana/
Baba
да
/da/
Mimi
со
/sʷo/
Wewe
хьо
/ʜʷo/
Jina
цӀе
/tsʼe/
Jicho
бӏаьрг
/bˤæɾɡ/
Mkono
куьг
/kyɡ/
Moyo
дог
/doɡ/
Upendo
безам
/bezam/
Mti
дитт
/ditː/
Nyumba
цӏа
/tsʼa/
Mbwa
жӏала
/ʒˤala/
Paka
цициг
/tsitsiɡ/
Kula
даа
/daː/
Kunywa
мала
/mala/
Moja
цхьа
/tsʜa/
Mbili
шиъ
/ʃiʔ/
Habari
маршалла
/maɾʃalːa/
Asante
баркалла
/baɾkalːa/
Nzuri
дика
/dika/
Kompyuta
компьютер
/kɐmˈpjuter/
Vyanzo
Ulinganishaji wa maneno
Imelinganishwa na lugha za NE Caucasian (Nakh) zinazohusiana
| Maana | Kichechen | Kiingush | Kibats | Kilak | Kiavar | Kitsez | Kiaghul |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Maji | хи /xi/ | хий /xij/ | ხი /xi/ | щин /ʃin/ | лъим /ɬim/ | лъи /ɬi/ | хьед /ħed/ |
| Moto | цӏе /tsʼe/ | цӏе /tsʼe/ | ცʼე /tsʼe/ | цӏу /tsʼu/ | цӏа /tsʼa/ | цӏи /tsʼi/ | цӏай /tsʼaj/ |
| Jua | малх /malx/ | малх /malx/ | მაცხ /matsx/ | бургъ /burʁ/ | бакъ /baqʼ/ | буцӏ /butsʼ/ | рагъ /raʁ/ |
| Mwezi | бутт /butː/ | бутт /butː/ | ბუცʼ /butsʼ/ | барз /barz/ | моцӏ /motsʼ/ | бутӏтӏи /butʼːi/ | ваз /vaz/ |
| Nyota | седа /seda/ | седкъа /sedqʼa/ | სედა /seda/ | цӀукӀу /tsʼukʼu/ | цӀва /tsʼʷa/ | цӀуни /tsʼuni/ | гъед /ʁed/ |
| Mama | нана /nana/ | наьна /næna/ | ნანა /nana/ | нину /ninu/ | эбел /ebel/ | эни /eni/ | баб /bab/ |
| Baba | да /da/ | да /da/ | დადა /dada/ | ппу /pːu/ | эмен /emen/ | обу /obu/ | ада /ada/ |
| Mimi | со /sʷo/ | со /so/ | სო /so/ | на /na/ | дун /dun/ | ди /di/ | зун /zun/ |
| Wewe | хьо /ʜʷo/ | хьо /ʜo/ | ჰო /ħo/ | ина /ina/ | мун /mun/ | ми /mi/ | вун /wun/ |
| Jina | цӀе /tsʼe/ | цӀи /tsʼi/ | ცʼე /tsʼe/ | цӀа /tsʼa/ | цӀар /tsʼar/ | цӀе /tsʼe/ | тӀвар /tʼʷar/ |
| Jicho | бӏаьрг /bˤæɾɡ/ | бӏаьрг /bˤæɾɡ/ | ბარკʼ /barkʼ/ | я /ja/ | бер /ber/ | оьзи /øzi/ | ул /ul/ |
| Mkono | куьг /kyɡ/ | куьг /kyɡ/ | კʼუჲ /kʼuj/ | ка /ka/ | квер /kʷer/ | рекь /reqʼ/ | хил /xil/ |
| Moyo | дог /doɡ/ | дог /doɡ/ | დოკ /dokʼ/ | дакӏ /dakʼ/ | ракӏ /rakʼ/ | ракӏ /rakʼ/ | юкӏ /jukʼ/ |
| Upendo | безам /bezam/ | безам /bezam/ | დაკარ /dakar/ | ччан /tʃːan/ | рокьи /rotɬʼi/ | уйла /ujla/ | кӏанди /kʼandi/ |
| Mti | дитт /ditː/ | га /ɡa/ | დაჴ /daq/ | мурхь /muɾħ/ | гъветӏ /ʁʷetʼ/ | ачӏи /atʃʼi/ | тар /tar/ |
| Nyumba | цӏа /tsʼa/ | цӏа /tsʼa/ | ცʼა /tsʼa/ | къатта /qatːa/ | рукъ /ruq/ | ма /ma/ | кьали /qʼali/ |
| Mbwa | жӏала /ʒˤala/ | жӏали /ʒˤali/ | ფჰუ /pʰu/ | ккун /kːun/ | гьой /hoj/ | жек /ʒek/ | хвай /xwaj/ |
| Paka | цициг /tsitsiɡ/ | циск /tsisk/ | ციცა /tsitsa/ | ккац /kːats/ | кету /ketu/ | кету /ketu/ | кац /kats/ |
| Kula | даа /daː/ | даа /daː/ | ჲაა /jaː/ | ккаву /kːavu/ | кваназе /kʷanaze/ | ишер /iʃer/ | ифи /ifi/ |
| Kunywa | мала /mala/ | мала /mala/ | მალარ /malar/ | гьавхь /ʕavħ/ | гьекӏезе /hekʼeze/ | жекер /ʒeker/ | ахъан /aqʼan/ |
| Moja | цхьа /tsʜa/ | цаӀ /tsaʔ/ | ცхʼა /tsʰa/ | ца /tsa/ | цо /tso/ | сис /sis/ | са /sa/ |
| Mbili | шиъ /ʃiʔ/ | шиъ /ʃiʔ/ | შინ /ʃin/ | кӀива /kʼiwa/ | кӀиго /kʼiɡo/ | къӀано /qˤʼaːno/ | кьуд /qʼud/ |
| Habari | маршалла /maɾʃalːa/ | моаршал /moaɾʃal/ | ვუჲ /vuj/ | салам /salam/ | ворчӏами /voɾtʃʼami/ | салам /salam/ | салам /salam/ |
| Asante | баркалла /baɾkalːa/ | баркал /baɾkal/ | მადლობელ ვალ /madlobel val/ | барчаллагь /baɾtʃalːaʁ/ | баркала /baɾkala/ | баркалла /baɾkalːa/ | баркалла /baɾkalːa/ |
| Nzuri | дика /dika/ | дика /dika/ | დიკʼა /dikʼa/ | хъинсса /qinsːa/ | лъикӏаб /ɬikʼab/ | игу /iɡu/ | хъвай /qwaj/ |
| Kompyuta | компьютер /kɐmˈpjuter/ | — | — | — | компьютер /kɐmˈpjuter/ | — | — |
Sehemu ya LangMap — mradi wa kuonyesha lugha kwa picha. Huu ni muhtasari tuli unaoweza kutambaliwa; ramani shirikishi hutoa sauti ya matamshi, vichujio, na mwonekano wa dunia.