Нохчийн мотт
Kichechen
NE Caucasian (Nakh)
Kichechen ni lugha kubwa zaidi katika familia ya Kaskazini-mashariki ya Kaukasia (tawi la Nakh). Lina mfumo mgumu sana wa konsonanti zikiwemo ejective, pharyngeal, na za kufunga glota, pamoja na mfumo wa kipekee wa hali (cases) wenye hadi hali nane.
Inakozungumzwa
Maneno 20 ya msingi katika Kichechen
Maji
хи
/xi/
Moto
цӏе
/tsʼe/
Jua
малх
/malx/
Mwezi
бутт
/butː/
Mama
нана
/nana/
Baba
да
/da/
Kula
даа
/daː/
Kunywa
мала
/mala/
Upendo
безам
/bezam/
Moyo
дог
/doɡ/
Mti
дитт
/ditː/
Nyumba
цӏа
/tsʼa/
Mbwa
жӏала
/ʒˤala/
Paka
цициг
/tsitsiɡ/
Mkono
куьг
/kyɡ/
Jicho
бӏаьрг
/bˤæɾɡ/
Habari
маршалла
/maɾʃalːa/
Asante
баркалла
/baɾkalːa/
Moja
цхьа
/t͡sʜa/
Nzuri
дика
/dika/
Vyanzo
Ulinganishaji wa maneno
Imelinganishwa na lugha za NE Caucasian (Nakh) zinazohusiana
| Maana | Kichechen | Kiingush | Kibats | Kilak | Kiaghul | Kitsez | Kidan |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Maji | хи /xi/ | хий /xij/ | ხი /xi/ | щин /ʃin/ | хьед /ħed/ | лъи /ɬi/ | yi /ji/ |
| Moto | цӏе /tsʼe/ | цӏе /tsʼe/ | ცʼე /tsʼe/ | цӏу /tsʼu/ | цӏай /tsʼaj/ | цӏи /tsʼi/ | siŋ /siŋ/ |
| Jua | малх /malx/ | малх /malx/ | მაცხ /matsx/ | бургъ /burʁ/ | рагъ /raʁ/ | буцӏ /butsʼ/ | lai /lai/ |
| Mwezi | бутт /butː/ | бутт /butː/ | ბუცʼ /butsʼ/ | барз /barz/ | ваз /vaz/ | бутӏтӏи /butʼːi/ | siŋ /siŋ/ |
| Mama | нана /nana/ | наьна /næna/ | ნანა /nana/ | нину /ninu/ | баб /bab/ | баб /bab/ | da /da/ |
| Baba | да /da/ | да /da/ | დადა /dada/ | ппу /pːu/ | ада /ada/ | обу /obu/ | de /de/ |
| Kula | даа /daː/ | даа /daː/ | ჲაა /jaː/ | ккаву /kːavu/ | ифи /ifi/ | ишер /iʃer/ | dɛ /dɛ/ |
| Kunywa | мала /mala/ | мала /mala/ | მალარ /malar/ | гьавхь /ʕavħ/ | ахъан /aqʼan/ | жекер /ʒeker/ | mi /mi/ |
| Upendo | безам /bezam/ | безам /bezam/ | დაკარ /dakar/ | ччан /tʃːan/ | кӏанди /kʼandi/ | уйла /ujla/ | be /be/ |
| Moyo | дог /doɡ/ | дог /doɡ/ | კარტʼ /kʼartʼ/ | дакӏ /dakʼ/ | юкӏ /jukʼ/ | ракӏ /rakʼ/ | gbɔɔ /ɡbɔː/ |
| Mti | дитт /ditː/ | га /ɡa/ | დაჴ /daq/ | мурхь /muɾħ/ | тар /tar/ | ачӏи /atʃʼi/ | gbe /ɡbe/ |
| Nyumba | цӏа /tsʼa/ | цӏа /tsʼa/ | ცʼა /tsʼa/ | къатта /qatːa/ | кьали /qʼali/ | ма /ma/ | kɔ /kɔ/ |
| Mbwa | жӏала /ʒˤala/ | жӏали /ʒˤali/ | ფჰუ /pʰu/ | ккун /kːun/ | хвай /xwaj/ | жек /ʒek/ | gbɛ /ɡbɛ/ |
| Paka | цициг /tsitsiɡ/ | циск /tsisk/ | ციცა /tsitsa/ | ккац /kːats/ | кац /kats/ | кету /ketu/ | nyaa /ɲaː/ |
| Mkono | куьг /kyɡ/ | куьг /kyɡ/ | კʼუჲ /kʼuj/ | ка /ka/ | хил /xil/ | рекь /reqʼ/ | kɔ /kɔ/ |
| Jicho | бӏаьрг /bˤæɾɡ/ | бӏаьрг /bˤæɾɡ/ | ბარკʼ /barkʼ/ | я /ja/ | ул /ul/ | оьзи /øzi/ | ŋkɛ̃ /ŋkɛ̃/ |
| Habari | маршалла /maɾʃalːa/ | моаршал /moaɾʃal/ | ვუჲ /vuj/ | салам /salam/ | салам /salam/ | салам /salam/ | daka /daka/ |
| Asante | баркалла /baɾkalːa/ | баркал /baɾkal/ | მადლობელ ვალ /madlobel val/ | барчаллагь /baɾtʃalːaʁ/ | баркалла /baɾkalːa/ | баркалла /baɾkalːa/ | kpe /kpe/ |
| Moja | цхьа /t͡sʜa/ | цаӀ /tsaʔ/ | ცхʼა /tsʰa/ | ца /tsa/ | са /sa/ | сис /sis/ | do /do/ |
| Nzuri | дика /dika/ | дика /dika/ | დიკʼა /dikʼa/ | хъинсса /qinsːa/ | хъвай /qwaj/ | игу /iɡu/ | ka /ka/ |
Sehemu ya LangMap — mradi wa kuonyesha lugha kwa picha. Huu ni muhtasari tuli unaoweza kutambaliwa; ramani shirikishi hutoa sauti ya matamshi, vichujio, na mwonekano wa dunia.