Хакас тілі
Kikhakas
Turkic
Kikhakas ni lugha ya Kituruki ya Siberia inayozungumzwa katika Jamhuri ya Khakassia, ikiunganisha makundi ya lahaja yaliyotofautiana kihistoria (Sagai, Kacha, Beltir, Koybal) chini ya kiwango kimoja cha kifasihi kilichokusanywa kipindi cha Soviet.
Inakozungumzwa
Maneno 20 ya msingi katika Kikhakas
Maji
суғ
/suɣ/
Moto
от
/ot/
Jua
кӱн
/kyn/
Mwezi
ай
/aj/
Mama
иҷе
/idʑe/
Baba
паба
/paba/
Kula
чиир
/tɕiːr/
Kunywa
ісерге
/iserɡe/
Upendo
хынығ
/xɯnɯɣ/
Moyo
чӱрек
/tɕyrek/
Mti
ағас
/aɣas/
Nyumba
иб
/ib/
Mbwa
адай
/adaj/
Paka
міс
/mis/
Mkono
хол
/xol/
Jicho
харах
/xarax/
Habari
изеннер
/izenner/
Asante
алғыс
/alɣɯs/
Moja
пір
/pir/
Nzuri
чахсы
/tɕaxsɯ/
Ulinganishaji wa maneno
Imelinganishwa na lugha za Turkic zinazohusiana
| Maana | Kikhakas | Kituva | Kialtai | Kitofa | Kikarakhanid | Kikarachay-Balkar | Kinogai |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Maji | суғ /suɣ/ | суг /suɣ/ | суу /suː/ | суғ /suɣ/ | suw /suw/ | суу /suw/ | сув /suv/ |
| Moto | от /ot/ | от /ot/ | от /ot/ | от /ot/ | ot /ot/ | от /ot/ | от /ot/ |
| Jua | кӱн /kyn/ | хүн /xyn/ | кӱн /kyn/ | хүн /xyn/ | kün /kyn/ | кюн /kyn/ | күн /kyn/ |
| Mwezi | ай /aj/ | ай /aj/ | ай /aj/ | ай /aj/ | ay /aj/ | ай /aj/ | ай /aj/ |
| Mama | иҷе /idʑe/ | ава /ava/ | эне /ene/ | ийе /ije/ | ana /ana/ | ана /ana/ | ана /ana/ |
| Baba | паба /paba/ | ача /atɕa/ | ада /ada/ | ача /atʃa/ | ata /ata/ | ата /ata/ | атай /ataj/ |
| Kula | чиир /tɕiːr/ | чиир /tɕiːr/ | јиир /dʒiːr/ | чиир /tʃiːr/ | yi- /ji/ | ашаргъа /aʃarʁa/ | аш /aʃ/ |
| Kunywa | ісерге /iserɡe/ | ижер /iʒer/ | ичер /itʃer/ | иъжер /iʔʒer/ | ič- /itʃ/ | ичерге /itʃerɡe/ | иш /iʃ/ |
| Upendo | хынығ /xɯnɯɣ/ | ынакшыл /ɯnakʃɯl/ | сӱӱш /syːʃ/ | — /—/ | sevgü /sevɡy/ | сюймеклик /syjmeklik/ | суьюв /syjyv/ |
| Moyo | чӱрек /tɕyrek/ | чүрек /tɕyrek/ | јӱрек /dʒyrek/ | чүрек /tʃyrek/ | yürek /jyrek/ | джюрек /dʒyrek/ | юрек /jyrek/ |
| Mti | ағас /aɣas/ | ыяш /ɯjaʃ/ | агаш /aɡaʃ/ | ыъаш /ɯʔaʃ/ | ığač /ɯɣatʃ/ | терек /terek/ | терек /terek/ |
| Nyumba | иб /ib/ | бажың /baʒɯŋ/ | айыл /ajɯl/ | өг /øɣ/ | ev /ev/ | юй /yj/ | уьй /yj/ |
| Mbwa | адай /adaj/ | ыт /ɯt/ | ийт /ijt/ | ыът /ɯʔt/ | it /it/ | ит /it/ | ит /it/ |
| Paka | міс /mis/ | диис /diːs/ | киске /kiske/ | — /—/ | piši /piʃi/ | киштик /kiʃtik/ | мысык /məsəq/ |
| Mkono | хол /xol/ | хол /xol/ | кол /kol/ | хол /xol/ | qol /qol/ | къол /qol/ | къол /qol/ |
| Jicho | харах /xarax/ | карак /karak/ | кӧс /køs/ | карак /karak/ | köz /køz/ | кёз /køz/ | коьз /køz/ |
| Habari | изеннер /izenner/ | экии /ekiː/ | эзен /ezen/ | — /—/ | salām /salaːm/ | салам /salam/ | ассаламу алейкум /asːalamu alejkum/ |
| Asante | алғыс /alɣɯs/ | четтирдим /tɕetːirdim/ | быйан /bɯjan/ | — /—/ | tabug /tabuɡ/ | сау бол /saw bol/ | сав бол /sav bol/ |
| Moja | пір /pir/ | бир /bir/ | бир /bir/ | бир /bir/ | bir /bir/ | бир /bir/ | бир /bir/ |
| Nzuri | чахсы /tɕaxsɯ/ | эки /eki/ | јакшы /dʒaqʃɯ/ | эъки /eʔki/ | yaqšı /jaqʃɯ/ | ариу /ariw/ | яксы /jaksə/ |
Sehemu ya LangMap — mradi wa kuonyesha lugha kwa picha. Huu ni muhtasari tuli unaoweza kutambaliwa; ramani shirikishi hutoa sauti ya matamshi, vichujio, na mwonekano wa dunia.