કચ્છી
Kikachhi
Indo-European (Indo-Aryan, Northwestern, Sindhic)
Kachhi (Kutchi) is a Sindhic Indo-Aryan variety of the Kutch peninsula in Gujarat, traditionally lexified with Sindhi but written in the Gujarati script. It preserves Sindhic implosive consonants (ɓ, ɗ, ʄ, ɠ) that have been lost in standard Gujarati.
Inakozungumzwa
Maneno 20 ya msingi katika Kikachhi
Maji
પાણી
/pɑːɳiː/
Moto
બાહ
/bɑːh/
Jua
સૂરજ
/suːɾəd͡ʒ/
Mwezi
ચન્દ્ર
/t͡ʃəndɾə/
Mama
અમ્મા
/əmmɑː/
Baba
અબ્બા
/əbbɑː/
Kula
ખાઇણું
/kʰɑːiɳũ/
Kunywa
પીણું
/piːɳũ/
Upendo
પ્રેમ
/pɾeːm/
Moyo
દિલ
/dɪl/
Mti
ઝાડ
/dʒʱaːɖ/
Nyumba
ઘર
/ɡʱəɾ/
Mbwa
કુત્તો
/kʊttoː/
Paka
—
/—/
Mkono
હથ
/hətʰ/
Jicho
અખ
/əkʰ/
Habari
—
/—/
Asante
મેરબાની
/meɾbɑːniː/
Moja
હેક
/heːk/
Nzuri
સારો
/sɑːɾoː/
Vyanzo
- Khubchandani, L. M. (1969) "Sindhi" in Current Trends in Linguistics vol. 5, Mouton.
- Cole, Captain George (1856) A Grammar of the Cutchee Language. Bombay.
- Glottolog: Kachi Koli (Kachchi)
- Ethnologue: Kachi Koli (kfr)
Ulinganishaji wa maneno
Imelinganishwa na lugha za Indo-European (Indo-Aryan, Northwestern, Sindhic) zinazohusiana
| Maana | Kikachhi | Kisaraiki | Kipanjabi cha Magharibi | Kipunjabi | Kigujarati | Kiharyanvi | Kimarathi |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Maji | પાણી /pɑːɳiː/ | پاݨی /paːɳiː/ | پانی /pɑːɳiː/ | ਪਾਣੀ /pɑːɳiː/ | પાણી /paːɳiː/ | पाणी /paːɳiː/ | पाणी /paːɳiː/ |
| Moto | બાહ /bɑːh/ | اَگ /əɡ/ | اگ /əɡː/ | ਅੱਗ /əɡː/ | આગ /aːɡ/ | आग /aːɡ/ | अग्नी /əɡniː/ |
| Jua | સૂરજ /suːɾəd͡ʒ/ | سُورج /suːrəd͡ʒ/ | سورج /suːɾədʒ/ | ਸੂਰਜ /suːɾədʒ/ | સૂર્ય /suːɾjə/ | सूरज /suːɾədʒ/ | सूर्य /suːɾjə/ |
| Mwezi | ચન્દ્ર /t͡ʃəndɾə/ | چن /tʃən/ | چن /tʃən/ | ਚੰਦ /tʃənd/ | ચંદ્ર /tʃəndɾə/ | चांद /tʃãːd/ | चंद्र /tʃəndɾə/ |
| Mama | અમ્મા /əmmɑː/ | ماں /maːŋ/ | ماں /mɑ̃ː/ | ਮਾਂ /mɑ̃ː/ | મા /maː/ | माई /maːiː/ | आई /aːiː/ |
| Baba | અબ્બા /əbbɑː/ | ابا /əbbaː/ | ابا /əbbɑː/ | ਪਿਤਾ /pɪtɑː/ | પિતા /pɪtaː/ | बापू /baːpuː/ | वडील /ʋəɖiːl/ |
| Kula | ખાઇણું /kʰɑːiɳũ/ | کھاوݨ /kʰaːʋəɳ/ | کھانا /kʰɑːɳɑː/ | ਖਾਣਾ /kʰɑːɳɑː/ | ખાવું /kʰaːʋũ/ | खाणा /kʰaːɳaː/ | खाणे /kʰaːɳe/ |
| Kunywa | પીણું /piːɳũ/ | پیوݨ /piːʋəɳ/ | پینا /piːɳɑː/ | ਪੀਣਾ /piːɳɑː/ | પીવું /piːʋũ/ | पीणा /piːɳaː/ | पिणे /pɪɳe/ |
| Upendo | પ્રેમ /pɾeːm/ | پیار /pjaːr/ | عشق /ɪʃq/ | ਪਿਆਰ /pɪɑːɾ/ | પ્રેમ /pɾem/ | मोहब्बत /mohabːət/ | प्रेम /pɾemə/ |
| Moyo | દિલ /dɪl/ | دل /dɪl/ | دل /dɪl/ | ਦਿਲ /dɪl/ | હૃદય /ɦɾudəj/ | दिल /dɪl/ | हृदय /ɦɾudəjə/ |
| Mti | ઝાડ /dʒʱaːɖ/ | ٻوٹا /ɓoːʈaː/ | درخت /dəɾəxt/ | ਰੁੱਖ /ɾʊkːʰ/ | ઝાડ /dʒʱaːɖ/ | पेड़ /peːɽ/ | झाड /dʒʱaːɖ/ |
| Nyumba | ઘર /ɡʱəɾ/ | گھر /ɡʱəɾ/ | گھر /kʰəɾ/ | ਘਰ /kə̀ɾ/ | ઘર /ɡʱəɾ/ | घर /ɡʱəɾ/ | घर /ɡʱəɾ/ |
| Mbwa | કુત્તો /kʊttoː/ | کتا /kʊtːaː/ | کتا /kʊtːɑː/ | ਕੁੱਤਾ /kʊtːɑː/ | કૂતરો /kuːtɾo/ | कुत्ता /kutːaː/ | कुत्रा /kutɾaː/ |
| Paka | — /—/ | ٻلی /ɓɪlːiː/ | بلی /bɪlːiː/ | ਬਿੱਲੀ /bɪlːiː/ | બિલાડી /bɪlaːɖiː/ | बिल्ली /bɪlːiː/ | मांजर /mãːdʒəɾ/ |
| Mkono | હથ /hətʰ/ | ہتھ /hətʰ/ | ہتھ /hətːʰ/ | ਹੱਥ /hətːʰ/ | હાથ /haːtʰ/ | हाथ /haːtʰ/ | हात /haːt/ |
| Jicho | અખ /əkʰ/ | اکھ /əkʰ/ | اکھ /əkːʰ/ | ਅੱਖ /əkːʰ/ | આંખ /ãːkʰ/ | आख /aːkʰ/ | डोळा /ɖoɭaː/ |
| Habari | — /—/ | السلام علیکم /əssəlaːm əleːkum/ | اسلام علیکم /əsːəlɑːmu ʕəleːkʊm/ | ਸਤਿ ਸ੍ਰੀ ਅਕਾਲ /sət sɾiː əkɑːl/ | નમસ્તે /nəməste/ | राम राम /ɾaːm ɾaːm/ | नमस्कार /nəməskaːɾ/ |
| Asante | મેરબાની /meɾbɑːniː/ | شکریہ /ʃukrijaː/ | شکریہ /ʃʊkɾɪjɑː/ | ਧੰਨਵਾਦ /tə̀nːʋɑːd/ | આભાર /aːbʱaːɾ/ | धन्यवाद /dʱənjəbaːd/ | धन्यवाद /dʱənjəʋaːd/ |
| Moja | હેક /heːk/ | ہک /hɪk/ | اک /ɪkː/ | ਇੱਕ /ɪkː/ | એક /ek/ | एक /eːk/ | एक /ek/ |
| Nzuri | સારો /sɑːɾoː/ | چنگا /tʃəŋɡaː/ | چنگا /tʃəŋɡɑː/ | ਚੰਗਾ /tʃəŋɡɑː/ | સારું /saːɾũ/ | चोखा /tʃoːkʰaː/ | चांगले /tʃaːŋɡle/ |
Sehemu ya LangMap — mradi wa kuonyesha lugha kwa picha. Huu ni muhtasari tuli unaoweza kutambaliwa; ramani shirikishi hutoa sauti ya matamshi, vichujio, na mwonekano wa dunia.